Pokud chcete tuto symbolickou iniciativu podpořit, přijďte se s námi na chvíli setkat na přivítání poutníků u ateliéru v Jungmannově ulici v sobotu v 18 hodin. Můžete nám pomoci s přípravou prostoru od 17.00 nebo s drobným občerstvením pro poutníky a všechny příchozí – když něco přinesete, bude to príma. Pokud se rozhodnete něčím přispět, napište nám na roztoc@roztoc.cz. Nepotřebujeme žádnou pomoc s ubytováním, vše je zajištěno.
Můžete se k pochodu samozřejmě připojit i aktivně a doprovodit jej na cestě do Prahy nebo i dále.
Pro vysvětlení této aktivity, která nemusí být pro každého úplně čitelná a smysluplná, připojujeme text z 8. ledna koordinátorky pochodu za Českou republiku, Jitky Hradílkové:
PROČ PODPORUJI POCHOD BERLIN–ALEPPO
Dnes dorazí do České republiky pokojný občanský pochod Berlín-Aleppo. Českou krajinou bude proměnlivý počet poutníků procházet do 1. února, kdy překročí hranice do Rakouska. Jedná se o rozsáhlý mezinárodní projekt, na kterém spolupracují dobrovolníci nejen ze zemí ležících na trase Berlín-Aleppo, ale také lidé z mnoha další zemí z celého světa.
Zabezpečení české a moravské etapy pochodu je závod s časem. Jedna z dobrovolnic zdůvodnila svoje angažmá takto:
Mír pro Sýrii je mír pro Evropu
Nebudu lhát sobě ani druhým: tato akce Sýrii nespasí. Slyším dobře hlasy typu „…Každá pomoc směřující do Aleppo potažmo do Sýrie, má v důsledku stejný dopad, jako zbraně vyvezené tam. Dříve či později se dostane stejně do nesprávných rukou. Ale kdo ví, jaké ruce jsou ty správné TAM? Vměšujeme se do záležitostí, o nichž NIC nevíme a to z pozice NAŠEHO vnímání hodnot. Orel tresce nepomůže a stejně tak naopak…“
Proč tedy považuji 3500 km dlouho procházku evropskou, potažmo pak orientální krajinou za podnik hodný podpory? A jaké dopady mají, budou či mohou mít kroky poutníků, kteří už jsou na cestě?
Proto, že:
Pochod Berlín –Aleppo se zrodil z myšlenky čisté solidarity člověka k člověku. Vytváří možnost PŘIDAT SE. Chůze krajinou je prastarý způsob a zároveň je odpovídajícím symbolem pomalého, náročného a často nebezpečného pohybu odněkud někam. Spojuje odvážné, citlivé lidi, kteří jdou do rizika z potřeby sdílet a demonstrovat svůj společný zájem a důvod. Ale znovu – čemu to pomůže?
Zablokovaná komunikace: Nenávist rozděluje, soucit spojuje
Pochod vidím jako výzvu Evropě, která uvízla v sebedestruktivním dilematu Dobro nebo Profit.
Existence Evropy má základ v solidaritě. Pokud zvítězí Profit, Evropa zmizí, protože konečně přijde o svou identitu.
Náš svět začíná být paralyzován nenávistí. Nenávist plodí strach a strach plodí nenávist. Nevede jinam, než do slepé uličky násilí. Násilí otevřená tvář zla. Zlo je svině, protože systematicky rozděluje. Jde proti komunikaci. V kritické době jako je tato není jiná šance než hledat a pracovat s tím, co spojuje.
Pochod do Aleppa staví Evropu skrze vztah ke zkoušené Sýrii před zásadní výzvu: Je pro Evropu soucit dobrem? Nebo pouze obchodním artiklem?
Pokud soucit skutečně znamená úctu k životu, pak spojuje, posiluje a ukazuje cestu dál, protože komunikuje.
Je třeba vidět věci, jaké jsou
Sýrie je gigantický ventil, skrze který unikají krvavé páry napětí současného světa. (Otec Richard z Chebu)
Pochod Berlín-Aleppo je reakce na tragedii Sýrie; Aleppo zůstane symbolem destrukce a zmaru. Ale i výzvou pro nás: neboť to, že tato tragedie zajímá mizivý zlomek evropské populace, je tragedie globální. Zažíváme opět moment, kdy míra lidské citlivosti byla natolik přetížena, otupena, deformována a opracována debilním diktátem spotřeby a manipulace, že schopnost prosté lidské soudržnosti až na čestné výjimky mizí a překlápí se do izolující, dekadentní otupělosti. Uprchlická krize ukázala toto: Evropa se octla v pasti svého vlastního úspěchu. Její mozek i srdce obrostly tukem. Může být garantem míru a prosperity systém, kterému zbývá energie pouze na to, aby hájil sám sebe, nikoli hodnoty, na nichž stojí?
Tento svět už dávno není o soupeření levičáků s pravičáky, Ruska s Amerikou, Islámu s křesťanstvím apod.
Náš svět NYNÍ je kritickou zkouškou rovnováhy mezi bytí na úkor života a bytí ve prospěch života.
Pochod Berlín–Aleppo symbolizuje a podporuje to druhé. Jeho úkolem je posílit víru v to, že se Evropa vzpamatuje a začne ve vztahu k Sýrii uplatňovat to, na čem je sama postavena a co jediné může být její posledním tmelem: soucit. Nikoli kšeft. Neexistuje žádné „my proti nim“ existuje pouze hledání toho co je nám všem společné – vědomí, že normální je žít a nikoli život ničit ve jménu čehokoli. Je na každém z nás, kudy k onomu léčivému a osvobozujícímu komunikačnímu principu dojde a jakým způsobem je pošle dál.
I o tom je naše cesta do Aleppa.